Welkechemna Pass (Kanada, 2015-2016)
23.10.2016 14:02
Je tu neděle a s tím můj den volna. V plánu mám Eiffel Lake. Jedná se o jednoduchý hike, který by měl být ve stejné nadmořské výšce jako Larch Valley, tak očekávám zlaté stromy. Jako vždy, auto nechávám na parkovišti na Moraine Lake a vydávám se k Larch Valley. Je víkend, stromy jsou zbarvené a zde jsou mraky turistů. Dokonce je cedule, že na tuto trasu musí jít povinně člověk ve skupině min. 4 lidí kvůli výskytu medvědů. Jsem sice sama, ale žádný problém to není. Je tu obrovské množství lidí, takže člověk s nima prostě splyne. Všichni směřují do Larch Valley. Já se na rozcestí odpojuju a pokračuju na levou stranu na Eiffel Lake a dále pak na Welkechemna Pass. Jde se lesem, už pěkně po rovině, žádné stoupání. První dva kilometry neustále vydávám zvuky kvůli medvědům. Pak potkávám nějaké kluky, tak jsem klidnější a po dalším km se dostávám nad hranici lesa, takže už vidím, kde se co děje a nemusím se obávat medvědů. Jde se po hřebenu, takže můžu vidět naprosto vše: údolí 10 hor, Eiffel Lake a zároveň Welkechemna Pass. Je tu už sníh a k tomu ty oranžové stromy, takže je to zvláštní atmosféra.
Navíc nikde nikdo. Kluci jsou někde za mnou, protože ten jeden šel s ortézou. Přede mnou vidím asi 4lidi, kteří posedávaj u Eiffel Lake a dávaj svačinu. Dělám fotky pokračuju dále. Můj plán pro dnešek je Welkechemna Pass. Je to velice jednoduchý hike, který je přehledný a bez problémů. Člověk postupuje výše pomalu, takže se ani nezadýchá. Ke konci výstupu na vrchol začíná přibývat sněhu. Člověk musí být opatrný, protože pod sněhem je místy led. Ale dá se to odhadnout dobře, kde ten led je a kde není. Konečně jsem nahoře. Vždy mě baví ta myšlenka, co asi uvidím na té druhé straně. Člověk celou dobu kouká jenom za sebe a ví, co očekávat na tuhle stranu výhledu. Ale pak má to těšení se, co asi bude na té druhé straně za výhled. Tady výhled nádherný na Eiffel Lake. Opravdu parádní a ještě ty stromy barevný, ten sníh k tomu, Paráda. Za to ta druhá strana je holá, bez nějakého výhledu. Akorát to přináší silný, studený vítr. Takže jako vždy, projít se tu, pokochat se výhledem, zdokumentovat to a pádit zase zpět. Cestou dolů potkávám 4 Japonce, kteří se drápou též do sedla. Docela je překvapilo, že tu jsem sama. Docházím zpět k Eiffel Lake a potkávám další horolezce, kteří s plnou výbavou chtěj zdolat některou z přilehlých hor. To už je jiná liga tohle. Mě pro začátek stačí to co dělám. Ty výhledy stojí za to.
Odkaz na fotogalerii: lucie-cestuje.rajce.idnes.cz/Welkechemna_Pass%2C_Kanada_2016/
Odkaz na video: