Rafting
23.10.2016 13:52
Je pár věcí, co by člověk měl dělat při návštěvě Kanady. V zimě psí spřežení a bruslení na zamrzlém Lake Louise a v létě zase vzít Gondolu na nějaký vrchol hory (nebo v mém případě ne Gondolu, ale vyšlápnout si to po svém). Pak pronajmout si lodičku na některém ledovcovém jezeře (Moraine Lake anebo Lake Louise) a pak rafting. Vyzkoušet si divokost zdejší řeky. Společností je tu několik, které provozují rafting. Já jsem si vybrala tu v Lake Louise, protože jako místní máme nárok na slevu. Nakonec vše dopadá naprosto jina. Barbara, naše HR má volňásek, takže mi ho dala. Takže jsem si zabookovala rafting na pondělí a hurá do toho. Ráno teda parádní probuzení. Prší a je zima. Ochladilo se na nějakých 8 stupňů a to je konec srpna teprve. Prvotní myšlenka je to zrušit, abych nemarodila. Ale holky mě ujišťovaly, že mi zima nebude. Takže ano, jdu do toho i za tohohle počasí. Se společností jsem domluvená, že mě vyzvednou u hotelu. Jedeme školním autobusem, který nás převáží asi 45min od Lake Louise do jejich střediska. Mají suprovou organizaci. Už v autobuse nám bylo řečeno, jak to vše bude probíhat. Takže při výstupu dostávám neoprén a boty. To vše si jdu obléct do šatny. Obléká se to na plavky a je to docela sranda (bohužel nemám žádné fotky, jako vždy jsem takovou akci podnikala sama a neměl mě kdo vyfotit a stát se mi trapně před zrcadlem nechtělo). Při východu ze šaten dostáváme flízové mikiny. Kdo ví, že je zimomřivý tak si může zažádat o extra. Takže toho využívám a oblíkám se do třech vrstev. Na to přichází speciální nepromokavá bunda a helma. Mám sebou GoPro, takže dostávám speciální helmu, na kterou si mám připnout svou kamerku. Nastupujeme zpět do autobusu, který nás odváží asi 15min k řece, kde už je vše připravené. Stojíme v hloučku a posloucháme bezpečnostní opatření. Pak od průvodců důležitá otázka: Kdo chce sedět vepředu? Od lidí z práce vím, že pokud člověk sedí vepředu, tak sice nepádluje, ale o to je to větší adrenalin, protože čumákem raftu se nabíraj vlny a vy do toho jdete naplno. Takže se hlásím, že já chci dopředu. Vyplouváme. Naše průvodkyně je děsně ukecaná, ale fajn holka. Je to její už 8 sezona. A je tu první vlna. Boooože, to je ledový. To jsem nečekala, že to bude tak hrozný. Člověk je zabalený do všeho možnýho, ale stejnak se mu nějakým způsobem dostane voda až pod neopren. No jsem z toho v šoku a můj kolega co sedí naproti mně, je na tom obdobně. Za chvíli ale zjišťujeme výhodu neoprenu, i přesto, že jste mokrý, tak to nějakým zázrakem začíná hřát, takže nedrkotáte zuby. Takovýhle vlny nás čekali několikrát. Naše průvodkyně se snažila, aby to nešlo všechen čas jenom na příď, ale i na záď lodi, takže brzo jsme mokrý všichni. Máme z toho všichni děsnou psinu. V jednom místě je voda tak divoká, že vystupujeme z lodi a jdeme omrknout, kudy se vlastně pojede. Vypadá to fakt divoce. Člověk si říká, že tohle se nedá projet. Dá se, všechno se dá s raftem. Pěkně to skáče a jsme mokrý všichni do jednoho, ale stálo to za to. Průběžně během cesty můžeme vidět fotografa, který nás fotí. Raftování na vodě bylo limitované 2mi hodinami. Někdo by si řekl, že je to málo. Ale vzhledem k tomu jaké je počasí, tak to bylo dostačující. I jenom tyhle dvě hodiny člověka pořádně vysílí. Vracíme se zpět autobusem na základnu, kde vracíme zpět věci, dáváme nějaký ten teplý čaj nebo kávu se sušenkami a vracíme se zpět do Lake Louise. Nikdo nemluví, každý je unavený a spokojený.
