Jasper Trip
23.10.2016 13:39
Stalo se něco neuvěřitelného, dostala jsem 3 dny volna. Takže jsem hledala na internetu, kam vyrazit. Prvotní nápad byl nějaký trek. Bohužel to tu nefunguje jako v Evropě. Ale z 99% pokud chcete jít na trek, tak musíte si zamluvit spaní předem (když jde jenom o nocování ve stanu). Bohužel vše musíte zamluvit tak rok předem. Treky jsou tu prostě vyhledávanou věcí. Vláda se snaží minimalizovat dopad na přírodu. Takže je omezený počet tábořišť s omezeným počtem stanů. Ve většině případů je v každém tábořišti pouze 10 míst. Na jednu stranu je to dobré v tom, že si trek užijete, aniž by bylo nějak přelidněno. Na druhou stranu musíte plánovat rok dopředu. Co se dá dělat. Nic. Beru tedy auto a mířím do Jasperu, kde budu v kempu a budu podnikat hiky do okolí. Každý, kdo jede do Kanady na dovolenou, tak ví, že cesta mezi Banff a Jasper patří mezi nejvíc scénickou podívanou. Jedná se asi o 400 km, které jsou prostě nepřekonatelné. Pokud máte štěstí na počasí, tak je to opravdu úžasné. Hory, hory a jezera, nic jiného nevidíte kolem sebe. Bohužel nám už od června prší, prší a prší. Takže já jsem si to moc neužila, protože je zataženo a hory nejsou tak vidět. Ale mělo by se vyčasit na další dny, tak snad zpáteční cesta domů bude lepší. Přijíždím do Jasperu, kde dávám oběd a přesouvám se na Marble Canyon. Bohužel zklamání, oproti Johnston Canyon to za moc nestojí. Takže zase zpět do města a dávám Údolí 5 jezer. Sakra, taky zrovna nic moc. Parkuje tu plno aut, je to v průvodci, ale nic moc. 12km procházka, ale výhledy mi chybí. Asi jsem už zhýčkaná těma výšlapama na vrcholy hor a na ten rozhled. Takže na další den plánuju výšlap na Sulphur Mt. Doufám, že to bude o něčem jiném.
Kemp je parádní. Tohle bych chtěla mít v ČR. Jedná se o kemp přímo v lese, kde každý má svůj plácek. Ale když říkám plácek, myslím plac tak pro 5-6 aut. Plácek je rozdělen na několik sekvencí. Parkoviště, ohniště a místo, kde můžete postavit stan. Já stavím stan a vedle hned dávám svou houpací síť. Jojo houpací síť, to je taky jedna věc, co mě baví. Jenom si tak ležet v síti a číst si. Začíná být zima, tak beru deku. Po chvilce pro změnu štípají komáři. Takže schovávám i hlavu pod deku. Léto je tu dlouhé. Čím dál od rovníku, tím více světla v létě přes den. Začíná se stmívat až někdy v 11h večer.
Ráno vstávačka, k snídani vařím ovesnou kaši a pak jedu nějakých 100 km, abych si dala výšlap na Suplhur mountain. Průvodce tohle doporučuje pro nezapomenutelný výhled. Vzhledem k tomu, že tyhle všechny výšlapy podnikám sama a je období medvědů, tak v batohu nosím pepřák na medvědy a snažím se vyhledávat hike, které jsou nad hranicí lesa, protože v takové výšce medvěda nepotkáte. Nebo pokud je něco v nižší nadmořské výšce, tak vyrážím na parkoviště a čekám, kdo půjde přede mnou a courám se za nima. Sulphur patří mezi frekventované hiky. Dává to zabrat, ale nakonec se k tomu vrcholu došplhám. Už od půli cesty bylo slyšet, že se blíží bouřka. Nakonec šla na druhou stranu. Výhled stojí za to, všude jenom hory. Ale počasí moc nepřeje. Je zataženo. Ale i tak jsem za tento výšlap ráda. Vždy si v půlce kopce říkám, proč dělám něco tak šílenýho. Proč se plahočím do toho příšernýho kopce a nemůžu dýchat. Pro ten výhled, pro ten pocit, že jsem se zase překonala. Proto, že neumím něco jen tak vzdát. Ale hlavně pro ten pocit. Nejvtipnější je, že člověk se někam plahočí přes 2h, aby pak na vrcholu byl nějakých 15min a pak šel zase dolů. Ale stojí to za ten pocit.
Bohužel poslední den. Musím se přesouvat zpět do Lake Louise, protože druhý den mě zase čeká šichta. Počasí je tentokrát lepší. Občas nějaké to sluníčko. Cestou stavím na dvou vodopádech, ale po Islandu už vodopády docenit neumím. Prostě malinký vodopád, který je obklopený turisty. Cesta domů utíká pomaleji, protože pořád někde stavím. Například ve známém Columbia Icefield. Zase atrakce pro turisty. Kdy zaplatíte neskutečné peníze, aby vás autobus odvezl k ledovci a vy se po něm mohli 15min projít. Nejvíc odstrašující jsou asi ty cedule, že na tomhle místě se nacházel ledove v roce 19… na tomhle místě v roce 19… a vy prostě vidíte, jak se neskutečně zmenšuje ten ledovec. Není to jenom o metry, ale v tomhle případě o kilometry. Člověk má nad čím přemýšlet.
Odkaz na fotogalerii: lucie-cestuje.rajce.idnes.cz/Jasper%2C_Kanada_2016/
Odkaz na video: