Helen Lake
08.08.2016 08:44
Léto v plném proudu a počasí stojí za starou belu. Prší, prší, prší. Když se udělá hezky, tak tomu pomalu ani nevěříme. A to se stalo mne, když jsem zrovna měla volno. Probudila jsem se do nádherného slunečného rána. Toho se musí využít. Mám tak nějak naplánovaná místa, kam bych chtěla vyrazit, jenom vždy čekám na počasí. Takže dnešní cíl je jasný: Helen Lake. Jezero se nenachází nijak daleko. Celá cesta mi zabrala asi 30min. Parkoviště u v 9h ráno je poněkud plnější. Aspoň tu budou nějací lidé a já se nemusím tolik strachovat o medvědi. První část cesty se jde lesem, kdy se stoupá a stoupá a stoupá. Je to aspoň stínem, tak není takové vedro. Asi po hodině chůze se člověk dostane do sedla, odkud má nádherný výhled. Cestou bylo občas vidět pode mnou Bow Lake, ale teď je výhled na hory a můžu vidět, kam vlastně směřuju.
Vzhledem k tomu, že už jsem mimo les, tak tu začíná sluníčko pěkně pálit. Mažu se krémem a můžu pokračovat. Pokračuje se stále směrem kupředu, občas nějaké to brodění, užívání si přírody, výhledu a sluníčka. Helen Lake není nikterak velké, ale i přesto neztrácí na půvabu. Někteří lidé končí zde. Dávají odpočinek a svačinu a poté pokračují zpět. Nebo se dá stále pokračovat po cestě. Já pokračuju ještě kousek, na tzv ridge (hřbet). Zde se procházím a kochám se pro změnu výhledem zeshora na jezero a hlavně i na ten výhled, co se mi naskytuje na druhou stranu. Po levé straně se tyčí vrchol Cirque. Někteří lidé se vydávají ho zdolat. Zdolání není nikterak těžké. Cesta přímá, bez kamenů. Já to vzdávám, jsem unavená a představa, kolik dalších hodin bych byla na přímém sluníčko se mi nezamlouvá. Tak se jenom procházím po hřebenu a užívám si to zde. Mám možnost dokonce vidět Marmota. Co víc si přát. Prostě pohoda. Zpáteční cesta je jako vždy daleko jednodušší a rychlejší.
Odkaz na fotogalerii: lucie-cestuje.rajce.idnes.cz/Helen_Lake_and_Dolomit_Pass%2C_Canada_2016/
Odkaz na video: