TAMPERE (28.9.2010)
10.05.2015 10:53
V Čechách je sice státní svátek, ale to nemění nic na tom, že já se jedu podívat do městečka Tampere. Nejspíš Vám to nic říkat nebude, ale je to město, kde má sídlo firma Nokie. To už Vám jistě něco říká.
Výlet jsem si naplánovala předem s tím, že mi jede vlak v 7h do Tampere, kde budu v 8:47h. Takže ráno jsem musela vstávat před 6h, abych se stihla dopravit na nádraží. Musím přiznat, že mě překvapila jedna věc, jaká je v 6h ještě tma. To víte, naučila jsem se spát tak do 10h :) Je tu jiný vzduch a dříve jak v 1h ráno neusnu.
Ráno jsem vstala, pořádně se oblíkla, protože člověk nemůže předem vědět, jaká bude zima. Vzala jsem si sebou i čepici, kterou jsem si pořídila den předem v Second Handu, za 2 eur a rukavice. Říkala jsem si, na rozhledně to bude pořádně foukat a já za ní budu jenom ráda. Byla jsem za ní ráda už mnohem dříve, už když jsem čekala na autobus. Na nádraží jsem dorazila v pořádku, využila jsem 50% slevy na jízdné pro studenty a zpáteční cesta mě stála 25,40 eur. Zaskočila mě jedna maličkost a to ta, že se zde nevede klasický zpáteční lístek jako u nás, ale na každý spoj je vystavován lístek extra, takže buď člověk ví, kdy se bude vracet a koupí si ho hned, nebo až na místě. Já si to koupila hned a to na vlak, který měl odjezd v 18:11. Říkala jsem si, to je taková normální doba.
Ve vlaku bylo příjemně, jednalo se o vlak vyšší kvality a cestou byli jenom tři zastávky. První co mě okouzlilo? Naprosto jasná obloha .Komu by se nelíbilo, mít na výlet tak krásné počasí. První, kam jsem zamířila, byli informace, abych nabrala letáky a hlavně mapu města a vůbec věděla, kam a kudy jít. Kousek od nádraží se nacházel krásný ortodoxní kostel.
Mým hlavním a prvním cílem byla rozhledna Näsinneula. Rozhledna je vysoká 168m. Sem jsem zamířila jako první, protože z nepochopitelných důvodů rozhledna byla otevřená pouze od 11:00 do 11:30. Prošla jsem si nejdřív přístav, pak si dala svačinu a pak nastal čas, vydat se výtahem na vrchol. Jednalo se o prosklenou vyhlídku. Obraz byl naprosto úžasný, všude dokola voda, voda a město. Člověk by si myslel, že ta voda je moře, ale není tomu tak, Tampere obklopují dvě jezera. Udělala jsem fotky a narazila jsem zde na dva Čechy z Prahy. Docela milé takhle ve Finsku a ještě na takovém místě potkat krajany.
Dalším cílem pro mě byla knihovna, kde je Muzeum Mumínků. Měla jsem to kousek, tak nebyl problém. Asi hodinu jsem seděla v areálu knihovny a dávala si svačinu. Bylo zde teplo. Ať se to nezdálo, venku bylo nějakých 8stupňů. Stále nosím jenom mikinu a slabší bundu. Zima mi není, nějak jsem se otužila, ale musím mít čepici, jinak bych pak zimu pociťovala. Nejhůř na tom jsou ruce, i přes rukavice mi v nich bylo zima. Je to prosté, neustále fotím a ruce mám ven z kapes. Tak jsem si aspoň v knihovně odpočinula.
Výstava Mumínků tedy nic moc. Jednalo se spíše o jakýsi příběh, který byl vyprávěn pomocí figurek z moduritu. Očekávala jsem spíše průbě historií Muminků, kde vznikly, kolik mají dílů, jak dlouho se vysílají v TV a tyhle věci. Ale i tak to stálo za to, koupila jsem si suvenýry a vyfotila se s Mumínkem.
Další trasu jsem neměla nijak extra vytyčenou, co bych chtěla vidět. V Tampere se nachází velké množství muzeí, od Leninova muzea až po muzeum špionáže a hokeje. Já osobně na muzea moc nejsem, spíše se raději dívám na architekturu. A té zde bylo dost a dost. V mapě města byla vyznačená místa, které jsou pro Tampere typické. Tak jsem se podívala ne velkou většinu z nich, muzea jsem právě vynechávala.
Uchvátila mě místní tržnice, nebo něco na ten způsob, říká se tomu Kaupahalli.
Pomalu ale jistě jsem se vydávala zpět na vlakové nádraží, protože se blížil čas odjezdu mého vlaku. Nohy jsem měla pořádně upajdané, město prošlé a zhodnocení? Moc krásné, je zde spousta věcí, které stojí za to vidět. Škoda, že nebyl čas, abych se podívala do města s názvem Nokia.
Odkaz na fotografie: lucie-cestuje.rajce.idnes.cz/Tampere_-_Finsko_2010