Pracovní nasazení (8.9.2014)
10.05.2015 11:24
Článek vzniká trochu se zpožděním, ale z důvodu pracovního vytížení nebyl čas. Ve čtvrtek dopoledne jsme si byli vyzvednout naše pracovní oblečení. Již zde nastává problém. Dostávám bílé košile, černé vesty a kravatu. Sukni co zkouším nedopnu, je potřeba mi teda objednat větší číslo. Zatím si mám vzít tu co jsem si přivezla z domova. Již předem upozorňuji, že nesplňuje předpisy, tedy že není pod kolena, ale nad kolena. Prý to pro začátek nevadí, když nic jiného není. Ale již první večer dostávám vynadáno od vedoucí, že sukně je krátká, tak se ptám co s tím mám dělat a ona že neví. Dál to neřeším a je mi to jedno. Je to jejich problém, né můj. Dále nastává problém s botami. Zaměstnanci zde musejí mít safety shoes, které bohužel nejsou v mé velikosti (42). Ptám se, zda si můžu vzít svoje NIKE boty, ale neprochází mi to. Z Čech jsem si ještě dovezla baleríny, které my jsou malé, ale chtěla jsem je používat jenom do sprchy, Tak si mám vzít ty. Pro Honzu jsou boty, kravata, vesta, košile a jenom jedny kalhoty, tak se doobjednávají. Večer máme v 17h přijít na večeři. Zase nás čekají jejich oblíbené brambory, levné jídlo pro zaměstnance, se sladkou omáčkou, která nám nejede. V 17:45 nastupujeme do práce.
Kirk nám dneska dělá školitele. Vysvětluje nám vše. Hosti si na pokoji přes systém zamluví večeři, že přijdou třeba v 19:30 (večeře se dělají od 18 do 21). Manažerka restaurace se jich ujme, usadí je ke stolu. Tehdy přijdeme na řadu my. Jdeme je uvítat a nabídneme jim vodu, kterou nosíme v litrovém džbánu. Je to voda s kouskama máty a ledem. To se nosí v pravé ruce. V levé ruce držíme máslo a pak mísu s různými druhy chleba. První nabídneme a nalijeme pití. Poté pokládáme máslo a nabízíme jim chléb. Vyberou si, který chtějí a my jim ho nandáme na talířek. Poté odcházíme zpět za pult a čekáme, než si vyberou jídlo. Jdeme objednat: předkrm, hlavní chod. Ptáme se na číslo pokoje, na jejich jméno. Zde začínají problémy. Jména jsou pro nás obtížná, musí nám to vyhláskovat. Poté se pod objednávku podepisují. Poté se objednávka zadává do počítače. V kuchyni bereme Amish bush a jdeme ho nabídnout jako kompliment. Většina lidí je překvapená. Až dojedí Amis bush, z kuchyně bereme předkrm. Po dojezení předkrmu, samozřejmě vždy musíme počkat, až dojedí všichni u stolu a teprv pak odnést nádobí, následuje hlavní vchod. Po dojezení hlavního vchodu se ptáme, zda chtějí dezert menu. Většinou si ještě objednávají k tomu kafe nebo čaj. Takže je potřeba přinést hrnky, cukr, mlíko, sladkost (bonus) a poté z kuchyně samotný dezert a konvičku s kafem nebo čajem a někdy oboje. Člověk se pronese a nalítá do kuchyně. Většina lidí si chce ještě povídat, tak se vyptávají na všechno možné. Jak se nám tu líbí atd. Někteří lidé dýško nechávají a někteří ne. Každý z obsluhy má svou lokaci, na které pracuje, tedy třeba 10-15 stolů, které obsluhuje. Samozřejmě, když je plno, člověk nestíhá obsluhovat jenom svoje stoly. Když přijde do kuchyně a je připravené jídlo pro jiný stůl, odnáší se jídlo pro jiný stůl, z toho důvodu, aby se hostovy dostalo jídlo teplé. Nejdůležitější je obsloužit hosta. Že na stolech, kde hosté dokončili večeři, zůstal bordel, to se tu neřeší. Mě osobně by vadilo sedět v prostředí, kde ze všech stran na mě koukají neuklizené stoly. Ale hold je to tady takhle nasazené. Tak to řešit nebudu. Když hostů ubyde a je po 21h a víme, že na večeři už nikdo nedorazí, tak se uklízejí stoly a přiravují se na snídani. Je potřeba předělat všechny stoly, i ty, které nebyly použity pro večeři. Tedy sundat ze všech stolů ubrusy, na každém stole jsou dva ubrusy. Poté se vyměňujou za ubrusy na snídani. Dále se připravují příbory, hrníčky, pepř a sůl, dózičky na mlíko, menu a další blbosti jako ubrousky atd. Vysává se, leští se okna a daší kravinky. Člověk je rád, když to skončí a jde na pokoj spát. Většinou to bývá kolem 23h, ale může to být i později. Podle toho, jaké se zrovna konají oslavy. Zažily jsme tu narozeniny a dámskou rozlučku se svobodou.
Ranní směna vypadá trochu jinak. Říkala sem si, to bude pohodička, snídaně formou bufetu. Omyl. Bufet sice ano, ale musíme na své sekci obsluhovat lidi stylem, že kdo přijde nový, musíme se zeptat, jestli chtějí čaj nebo kafe a poté jim to přinést z kuchyně. Na kafe a na čaj jsou stříbrné dózy. Všechny vypadají obdobně, jenom na čaj jsou trochu banatější. Ke každé objednávce se ještě přináší horká voda. Někdo si objednává ještě věci z kuchyně, vajíčka, kaši atd. To se také nosí. Zde už je nutnost odnášení použitého nádobí co nejrychleji, aby lidé nevrstvily nádobí na sebe a je nutné po každém použití stůl zase předělat do původní formy, aby další zákazník který přijde, měl možnost se posadit k čistému. Tahle směna je náročnější v tom, že na snídani chodí větší množství zákkazníků, protože to mají v ceně. Za večeři se zde platí 35eur za osobu. Snídaně jsou od 8 do 11h, poté zase nastává úklid a příprava stolů na večeři. Většinou se končí kolem 13h, kdy odcházíme rovnou na oběd. Z 90% jsou brambrambory.
Šichty jsou tu různé. Tento týdnem jsme měli ve čtvrtek večeři a pak pátek, sobota a neděle jsme měli snídaně i večeře. Snídaně jsme dělali od 8h, ale pokud někdo na snídani vychytá jinou pracovní sekci, tak snídaně dělá už od 6:30. My jsme tedy měli čtvrtek 17:45-23, pátek, sobota, nedelě od 8 do 13 a od 17:45 do 23:30. Odpolední pauzu já osobně využívala pro spánek a nabrání sil. Nejhůře to odnášejí moje nohy, protože mám baleríny, které jsou mi malé a mají slabou podrážku. Pondělí a úterý máme volno. Středu máme od 7 a večeři máme na zavolání. Když budou mít mnoho zamluvených stolů, tak pouze zavolají, že máme přijít do práce. To samé máme ve čtvrtek ráno a odpoledně máme volné. Jak to bude další týden nevíme. Jediné co víme Zuzky (Češka, která je zde již 3 měsíce), že přesčasy se neproplácejí a v říjnu přijede její kamarádka, která bude také pracovat v restrauci.
Srpen a září bývají nejnabitější měsíce, tedy nejvíce práce. Momentálně je zde něco přes 220 hostů. Snad další měsíce budou poklidnější.
