Cesta do Kanady
03.12.2015 18:40
Uff, tak nám nadešel den, kdy mě čeká dvou denní cesta do mé cílové destinace a to Lake Louise v Kanadě. Ráno vstávání kolem 5h ranní, kdy mě s mamkou čeká přesun na autobus, kterým jedeme do Prahy. Odlet mám sice až ve 12h, ale raději si dávám časovou rezervu. Člověk neví, co se takhle při pondělku v 8h ráno bude dít před Prahou. Nakonec vše má hladký průběh a přijíždíme do Prahy jenom s 20min zpožděním. Po Praze orientace snadná, tak jsme za chvilku na letišti, kde další dvě hodiny čekáme na moje odbavení. Cestu do Calgary mám trochu zapeklitější. Chtěla jsem letět co nejlevněji, tak jsem zvolila tento způsob: s Norwegian letím do Stockholmu a odtud budu pokračovat do New Yorku, kde budu přečkávat noc na letišti a ráno poletím z New Yorku s Delta Airlines do Seattlu a ze Seattlu rovnou do Calgary. Aby toho cestování nebylo málo, tak ještě z Calgary 3h autobusem do mého nového domova a to do Lake Louise.
Odbavování probíhá bez komplikací, jenom dotaz, zda mám pro USA turistické vízum ESTA a kde budu v New Yorku ubytovaná. Odpovídám, že budu přespávat na letišti, protože se další den přesouvám do Kanady. Let do Stockholmu je krátký. Zde mám 4h pauzu, tak dávám nějaký sendvič a kupuju si věci do letedla. Teď mě bude čekat skoro 9h let. V ceně letu mám sice zaplacené jedno jídlo, ale raději ještě něco kupuju. Při nastupování do letu do New Yorku nastává trochu zdržení. Provádí se zde menší kontrola s imigračním úředníkem, tak se mě ptají, kde budu v New Yorku ubytovaná. Vysvětluju že na letišti, to se jim nezdá, tak ukazuju letenku na další den, že pokračuju do Kanady. Musím se prokázat ještě vízem do Kanady, ale bohužel nejsou v tomhle procesu zběhlí, tak provádějí nějaké telefony a nakonec procházím do letadla. Letadlo už e jiných rozměrů. Jsou tu tři řady sedadel po 3. K tomu má každý před sebou svou dotykovou obrazovku, kde si může pouštět filmy, muziku, hrát hry atd. Let je to opravdu dlouhý a vyčerpávající, protože nejsem typ člověka, co umí spát v dopravním prostředku. Podávané jídlo nebylo nic extra, ale tak pro ten pocit to stačí. Ke konci letu ještě dostává snídani. V New Yorku mě čeká dlouhá fronta na imigračním. Prokazuju se pasem, ptají se mě, co mě sem přivádí a následně berou každému, kdo prochází imigrační kontrolou otisky prstů.
Kufr přicestoval i se mnou a v pořádku, tak můžu jít hledat nějaké to místo na spaní. V Praze je velké množství míst, kde spát, aniž by byl nějaký problém. Tady je vše tak natěsno, že najít nějaké malinké místo je docela problém. Nakonec nacházím něco kousek od přepážek a u lavic, tak lehám na spacák a snažím se trochu prospat. Moc to nejde, ale co jsem vypozorovala, tak v 01:00 odlítal poslední let a další odbavení začíná až někdy v 05:00. Tak je letiště liduprázdné, jenom zaměstnanci, kteří tu uklízejí. Je nás tu celkem asi 10, co takhle přečkáváme noc. Jsem ráda, že mám spacák, protože moc teplo není. Klimatizace dělá své. V 5 ráno chodí hlídač a budí nás s tím, že začínají chodit cestující, tak ať už neležíme na zemi, ale sedíme. Mě to nevadí, protože stejnak se přesouvám na odbavení na svůj let. Odbavení, kontrola, vše je v pořádku. Kupuju zase něco k jídlu, protože mě čeká dalších 6h v letadle a to do Seattlu. Tenhle let je poloprázdný, tak mi utíká rychle, protože mám celé tři sedačky pro sebe a můžu se v klidu natáhnout a trochu se prospat. Odlétala jsem ráno v 7h, tak jsem měla možnost vidě něco málo z toho New Yorku.
Po 6h letu přilétáme do Seattlu. Seattle je proslulý tím, že tu skoro neustále prší. Takže přilétáme do deštivého Seattlu. Zde mám na přestup jenom 50 min, ale už předem jsem se na internetu ujišťovala, že je to dostatečná doba. Nepotřebuju jít na odbavení, jenom se přesunout z jednoho terminálu na druhý. Pro tento přesun je tu stejně jako v New Yorku speciální metro (jezdí automaticky bez řidiče), které propojuje terminály. Přesun mi trvá všeho všudy asi 20 min. Letadlo do Calgary je malinké a cesta trvá jenom něco málo přes hodinu. Přelet nad Calgary, celou dobu jsem si nějak myslela, že mě zde bude čekat sníh, ale v téhle části ještě sníh není. Na imigračním ukazuju svůj POE a posílají mě do kanceláře, kde tyhle věci vyřizují. Schází se nás tu asi 10. Čekám skoro hodinu, než se na mě dostane řada. Ukazuju pas, svoje POE. Jediné co po mě úřednice vyžaduje je cestovní pojištění, které musí být na rok. Vše mám v pořádku, tak mi dává razítko do pasu a k tomu ještě papír s mým Working Holiday vízem. Vyzvedávám kufr a dívám se na hodiny. Mám od hotelu zamluvený autobus, který mě doveze do Lake Louise v 15:30. Hodiny ukazují něco po 15h, tak se přesouvám ven a nacházím přepážku, kde si vyzvedávám svůj lístek. V autobuse usínám a probouzím se až na první zastávce, což je Canmore. Zde je už sníh. Dále cesta vede do Banff a poté následuje cílová stanice, tedy Lake Louise. Přiletěla jsem v době, kdy zde akorát řádí sněhová vánice, tak je vše krásně zasněžené. Z hotelu mě vyzvedává Anjali, s kterou jsem si sjednávala práci, domlouvala kdy přiletím atd. Odváží mě „domů“. Zde se setkávám se svou spolubydlící Sveninou, vybaluju, dávám sprchu a jdu se konečně pořádně prospat. Je 21 h.