Cesta do Irska a pobyt v Dublinu (2.9.2014)
10.05.2015 11:19
Ahoj,
tak už je to konečně tady. Je úterý 2. září 2014 a my opouštíme náš dosavadní domov v Praze a přesouváme se do vytouženého zahraničí. Cílem naší cesty bude prozatím malebné městečko na západním pobřeží Irska, které se jmenuje Westport. Budeme zde pracovat v hotelové restauraci a ani jeden nevíme, co přesně bude naše práce obnášet.
Letadlo nám letí z letiště Václava Havla v 16 hodin 15 minut tak se kolem poledního přesouváme. Poslední jízda metrem, poslední přestup na Můstku, poslední manévry před pouličníma prodejcema na Evropské a už vystupujeme na Terminálu č.1 odkud letíme. Mám trošku obavy z velikosti palubního zavazadla, jestli jsme to trošku nepřepískli. Tak se to snažím nějak doladit, ale nic s tím nejde dělat. Ukázalo se však, že jsem se bál zbytečně, zavazadla prochází bez problémů, jen Lucka musí vysvětlovat nějakou kosmetiku, ale na palubu se dostáváme.
Já ještě nikdy letadlem neletěl, tak jsem jsem plný očekávání jaké to bude, ukázuje se, že nejlepší na tom je právě to zrychlení při startu a následné odlepení od země. Pak už to je to o ničem. Z okýnka jsou vidět jenom mraky pod náma a občas nějaké letadlo. Co si rozhodně neužívám je přístání. Jak začínáme klesat, ukazuje se, že se moje uši špatně vyrovnávají s tlakem a já mám pocit, že mi prasknou. Naštěstí pro mě nepraskly, ale ještě celou následující hodinu neslyším na levé ucho.
První co nás po příletu překvapuje je počasí. 20 stupňů a polojasno, takže vlastně mnohem líp jak u nás ve střední Evropě. Na letišti chvíli hledáme správný autobus, ale pak už nasedáme do klasického anglického doubledeckeru v modrožluté barvě a frčíme plnou rychlostí do centra. Krutá pravda mě bije do očí, jedeme totiž úplně vlevo, a řidič to navíc prasí jako by to měla být jeho posední jízda. Jak se blížíme do centra, tak doprava docela houstne a já si všímám, že tady všichni jezdít jako čuňata.... no hlavně jezdí vlevo, to je na tom fakt nejhorší.
Vystupujueme na O'Connellově ulici a jdeme po nábřeží proti proudu řeky k našemu hostelu. Je asi 19 hodin a večerní život je v plném proudu. Bar míjí bar a všude výklady lákají na to samé, Guiness a whiskey, jak jinak. Náš hostel je dál než se podle mapy zdálo. Nakonec ale objevujeme typicky irsky zelené dveře a vstupujeme do hlučné recepce. Recepční nás provádí hostelem až k našemu pokoji, který je na zdejší poměry dost klidný a k našemu štěstí obydlený ani ne z poloviny. Ve společenské místnosti je wifi zóna a počítače s internetem, hned vedle je luxusně zařízená kuchyně z které zrovna nějaký týpek vítěžoslavně vynáší napůl spálený Lotrinský koláč. No docela to tu žije, tak si jen v úschnovně schováváme zavazadla a jdeme do mekáče na jídlo a potom spát.
Noc je v pohodě, dokonce mě ani nebudí naši spolubydlící, kteří se vrací bůhví kdy. Ráno máme naplánovanou prohlídku Dublinu, tak se teda vydáváme na cestu podle plánku města, který bereme v hostelové chodbičce. Nejdřív k nějaké katedrále, potom kolem dublinského hradu až k univerzitnímu kampusu Trinity college, a potom už jen po druhém břehu řeky zase zpátky do hostelu. Dublin má do Prahy co se týče krásy hodně daleko.
V hostelu se loučíme a jdeme na nádraží Heuston, kde nám jede ve 12:45 vlak do naší cílové desinace ale o tom zase příště.
Odkaz na fotografie: lucie-cestuje.rajce.idnes.cz/Dublin_-_Irsko_2014