5. den
26.04.2016 09:04
A mame tu dalsi den, v poradi jiz paty. Utika to pekne rychle. Vcera jsem si zjistovala, co bych mohla podnikbout a v planu jsou dneska historicke pamatky v mestecku Coba. Na internetovych blozich jsem se docetla, ze je nejlepsi, kdyz zde budu brzo rano jeste predtinm, nez zde budou davy lidi a jeste predtim, nez bude vedro. Bohuzel se mi tohle nepodarilo splnit. Taxi je na me moc drahe a verejna doprava? Jede jeden autobus za den a to je vse. Takze mi moc moznosti nezbyva. Rano teda v 9 odchazim z hostelu na autobusove nadrazi, ktere je vzdalene asi 2km. Kupuju zpatecni jizdenku na autobus, ktery jede velice inteligentne v 10h, takze budu na pamatkach hezky v 11h a zpatecni bus jede v 15h. Takze velice vyzivne hrabat se na pamatky v prave poledne. Jina varianta neni. Spousta lidi bud jede taxikem a nebo maji pronajata auta. Takze hodinku se vlacim autobusem do mestecka Coba. Platim vstupne a pujcuju su zde kolo, protoze okruh ma asi 5km, tak je lepsi to projet na kole, nez se tu v tom vedru vlacet pesky. A co to vlastne Coba je? Nasla jsem par informaci na internetu, tak se s vami podelim:
V mayském překladu znamená jméno Cobá „neklidné vody“, což pravděpodobně poukazuje na pět okolních jezer neboli cenotes: Cobá, Macanxoc, Sacalpuc, Yaxlaguna a Xcanh. Cobá nachází cca 40 km západně od Tulumu ve vnitrozemí. Je pravděpodobně největším prehispánským osídlením klasického období v severním Yucatanu. Rozkládá se mezi lagunami Cobá a Macanxoc a je obklopena bohatou vegetací džungle, jejichž stromů používali Mayové ke stavbě dřevěných domů. Mnoho dalších stromů a rostlin využívali Mayové v praxi pro jejich léčivé účinky, aromatické látky, ovoce i halucinogenní látky, např. cedr, mahagon, zapote (žvýkačky) či huano (druh palmy používaný na střechy). Džungle byla plná zvěře, zejména jelenů, kapibar, skunků, ptáků a hadů. V laguně žili krokodýli a ryby a ještě před 20-ti lety tu žili. Cobá je jméno původní, ale jeho význam je nejasný. Říká se, že má něco společného s lagunou. V době příchodu Španělů bylo město dávno opuštěné a pohlcené džunglí. První zmínky o znovuobjevení Cobá přinášejí v polovině 19. století (1842) známí badatelé Frederick Catherwood a John Stephens. Nejstarší důkazy osídlení v Coba se datují z předklasického období zhruba 100 před n. l.V průběhu ranně klasického období (250-600 n.l.) se Cobá stává regionálním hlavním městem a v období konce klasického období (800-950 n.l.) je na vrcholu své politické, vojenské a kulturní moci. Žije v ní zhruba 50tis. obyvatel a oblast zaujímá plochu 80km2. V této době Cobá posiluje svoje vztahy se severními oblastmi Yucatanu a naopak zanikají její vztahy s oblastí Petén na jihu. Moc jejiho vlivu dokládá např. to, že využívala přírodní přístav Xel-Ha (60km vzdálený) k provozování svých obchodních aktivit (cesta vedla v mělkých pobřežních vodách kolem celého Yucatanu až k dnešnímu městu Veracruz v Mexickém zálivu). Rovněž udržovala styky s důležitými městy v Guatemale např. Tikal či Calakmul. V Cobá se nachází zhruba 6500 různých staveb, z nichž pouze zlomek byl „vydolován“z džungle a zrekonstruován. Stavby z klasického období se vyznačují jasně definovanou strukturou a orientací, zvýšenými platformami, místnostmi s klenbou, a vytvářenim náměstí a patia. V ranně postklasickém období (1000-1250 n.l.) se v Cobá projevuje vliv národa Itzů, kteří přinesli do architektury stavební prvky podobné těm, které můžeme dnes vidět v Tulumu, Xcaretu nebo Xel-ha - to jest na východním karibském pobřeží Yucatanu. Stavby z ranného období, resp. jejich materiál použity na stavbu nových chrámů, které byly menších rozměrů s hrubymi překlady a podpěrami - tento styl architektury je znám jako styl východního V pozdním postklasickým období 1250-1450 n.l. význam a moc města upadá a její význam přebírá město Mayapán severně od dnešní Meridy.
Cobá je zajímavá z několika důvodů:
1) Je zde nejvyšší mayská pyramida na území Mexika – je vysoká 42m a jmenuje se Nohoch Mul
2) Je to město s největším výskytem kamenných stél
3) Je zde velké množství tzv. Sacbé – „bílá cesta“
Nohoch Mul znamená v mayštině velký kopec. Pouze tři objekty z této skupiny mohou být navštíveny. Nejznámější a nejvyšší stavba Cobá a celého Yucatanu nese stejné jméno Nohoch Mul. Je vysoká 42 metrů a k jejímu vrcholu vede 120 schodů. Je umístěna na platformě cca 100x100 metrů. Má 7 částí se zaoblenými rohy - rysem, který je typický pro architekturu klasického období v Cobá. Centrální schodiště vede až k vrcholu, kde je umístěn chrám postavený v postklasickém období. Na jeho římse můžeme v nikách spatřit štukové plastiky sestupujícího božstva („Descending God“) se zbytky červené a modré barvy.
Z fotky to asi moc nevypada, ale nebylo zrovna jednoduche vylez ty schody. Je to velmi navstevovane misto navstevniky, takze davy lidi a hlavne na zpatecni ceste si clovek uzije, protoze schody jsou krasne hladke a tedy pekne kluzke. Takze kolikrat bylo lepsi to vzit po zadku a pomalu se dostavat smerem dolu. Misto to bylo velice zajimave, ale taky dijy vedru pekne vycerpavajici. Pri cekani na autobus sedim v chladku a uzivam si stinu, ktery je mi dopran. Po navratu do mesta se akorat tak presouvam k mori, kde travim asi hopdinku casu a pak se vracim zpet na hostel. Preci jenom je tu tma velice brzy oproti Kanade. Zitra mam v planu potapeni se zelvami v Akumal.
